F
FilipA
e "sluneèní plachetnicí" Cosmos 1, která odstartovala v úterý veèer z ruské
jaderné ponorky Borisoglebsk v Barentsovì moøi, byl v noci na støedu ztracen
kontakt. Signál stanice nezachytila ¾ádná z pozorovacích stanic s výjimkou
kamèatské. Podle výrobce nosné rakety zøejmì do¹lo k selhání motoru nosièe
Volna.
22.6. 2005 08:24
MOSKVA/PASADENA - Raketa Volna odstartovala v úterý ve 22:46 SELÈ. "Start
byl úspì¹ný," øekla Lidia Avdìjevová, mluvèí Lavoèkinova institutu, který je
do projektu rovnì¾ zapojen.
Zdroje z hlavního ¹tábu ruského vojenského námoønictva uvedly, ¾e zhruba
¹est minut po startu byl s pøístrojem udr¾ován stabilní kontakt. Podle
ruského ministerstva zachytila signál sondy i radiolokaèní stanice na
Kamèatce. Dal¹ím stanicím v Moskvì, na Marshallových ostrovech a v Austrálii
se to u¾ nepovedlo. Nedetekovali ji ani èe¹tí experti z Ionosférické a
telemetrické observatoøe Akademie vìd ÈR v Panské Vsi na Èeskolipsku,
jejich¾ úkolem bylo sledování "plachetnice" v prvních fázích po startu.
Podle agentury ITAR TASS do¹lo zhruba minutu a pùl po stratu k výpadku
motoru. To uvádí i výrobce nosièe. Avdìjevová sdìlila asi tøi ètvrtì hodiny
po startu, kdy se sonda mìla oddìlit od nosné rakety, ¾e není jasné, zda se
tato operace zdaøila.
Kosmická plachetnice
Cosmos 1 mìl ovìøit mo¾nost pohonu "sluneèním vìtrem". Asi stokilový Cosmos
1 byl vybaven osmi trojúhelníkovými plachtami o délce 15 metrù vyrobených
z tenké folie podobné mylaru , které by se mìly za nìkolik dní roztáhnout.
Pak mìl sondu pohánìt tlak dopadajících fotonù. Tento zpùsob pohonu by mohl
výraznì urychlit meziplanetární a mezihvìzdné lety. Podle výpoètù by mìl
mezihvìzdným korábùm umo¾nit za 100 hodin dosáhnout rychlosti 16 000
kilometrù za hodinu a za tøi roky dokonce desetkrát více.
Cosmos 1 v¹ak tyto rychlosti nemìl testovat, proto¾e podle tvùrcù budou
plachy ponièeny za pouhý mìsíc provozu, mìl pouze ovìøit mo¾nosti tohoto
typu pohonu.
U kolébky projektu stál zakladatel Planetární spoleènosti Carl Sagan, který
se zamìøoval na hledání cizích civilizací ve vesmíru.
Selhání nosných raket
I první pokus vynést sluneèní plachetnici na obì¾nou dráhu skonèil ¹patnì.
V roce 2001 selhala ruská raketa. V úterý se také nepodaøilo vynést na
plánovanou obì¾nou dráhu ruský vojenský satelit Molnija 3K, nebo» selhal
nosiè.
jaderné ponorky Borisoglebsk v Barentsovì moøi, byl v noci na støedu ztracen
kontakt. Signál stanice nezachytila ¾ádná z pozorovacích stanic s výjimkou
kamèatské. Podle výrobce nosné rakety zøejmì do¹lo k selhání motoru nosièe
Volna.
22.6. 2005 08:24
MOSKVA/PASADENA - Raketa Volna odstartovala v úterý ve 22:46 SELÈ. "Start
byl úspì¹ný," øekla Lidia Avdìjevová, mluvèí Lavoèkinova institutu, který je
do projektu rovnì¾ zapojen.
Zdroje z hlavního ¹tábu ruského vojenského námoønictva uvedly, ¾e zhruba
¹est minut po startu byl s pøístrojem udr¾ován stabilní kontakt. Podle
ruského ministerstva zachytila signál sondy i radiolokaèní stanice na
Kamèatce. Dal¹ím stanicím v Moskvì, na Marshallových ostrovech a v Austrálii
se to u¾ nepovedlo. Nedetekovali ji ani èe¹tí experti z Ionosférické a
telemetrické observatoøe Akademie vìd ÈR v Panské Vsi na Èeskolipsku,
jejich¾ úkolem bylo sledování "plachetnice" v prvních fázích po startu.
Podle agentury ITAR TASS do¹lo zhruba minutu a pùl po stratu k výpadku
motoru. To uvádí i výrobce nosièe. Avdìjevová sdìlila asi tøi ètvrtì hodiny
po startu, kdy se sonda mìla oddìlit od nosné rakety, ¾e není jasné, zda se
tato operace zdaøila.
Kosmická plachetnice
Cosmos 1 mìl ovìøit mo¾nost pohonu "sluneèním vìtrem". Asi stokilový Cosmos
1 byl vybaven osmi trojúhelníkovými plachtami o délce 15 metrù vyrobených
z tenké folie podobné mylaru , které by se mìly za nìkolik dní roztáhnout.
Pak mìl sondu pohánìt tlak dopadajících fotonù. Tento zpùsob pohonu by mohl
výraznì urychlit meziplanetární a mezihvìzdné lety. Podle výpoètù by mìl
mezihvìzdným korábùm umo¾nit za 100 hodin dosáhnout rychlosti 16 000
kilometrù za hodinu a za tøi roky dokonce desetkrát více.
Cosmos 1 v¹ak tyto rychlosti nemìl testovat, proto¾e podle tvùrcù budou
plachy ponièeny za pouhý mìsíc provozu, mìl pouze ovìøit mo¾nosti tohoto
typu pohonu.
U kolébky projektu stál zakladatel Planetární spoleènosti Carl Sagan, který
se zamìøoval na hledání cizích civilizací ve vesmíru.
Selhání nosných raket
I první pokus vynést sluneèní plachetnici na obì¾nou dráhu skonèil ¹patnì.
V roce 2001 selhala ruská raketa. V úterý se také nepodaøilo vynést na
plánovanou obì¾nou dráhu ruský vojenský satelit Molnija 3K, nebo» selhal
nosiè.